"Zkouška ohněm"

28. března 2017 v 10:03 | Alexandra
Zamýšlím se, co v mém životě pro mě byla ta největší zkouška ohněm. Pro odpověď nemusím chodit daleko. Napadá mě po pár minutách této úvahy. Největší zkouška ohněm v mém životě bylo bezpochyby narození mého syna. A tím narozením nemyslím samotný porod. Porod byl totiž, řekla bych, to nejjednodušší, co jsem s ním zatím zažila. Protože trvá jen pár hodin. Při troše štěstí a optimismu ani moc nebolí a ještě si po něm domů odnesete ten nádherný, maličký, vrnějící uzlíček. A nebo také ne a přinesete si nečasovanou bombu, které stačí málo a okamžitě vybouchne. Nevím, jak je to možné, ale my jsme v loterii života vyhráli ten druhý případ.

Nechci, aby to vypadalo, že svého syna nemiluji, ba naopak, je pro mě vším a udělala bych pro něj vše! ALE nikdy by mě nenapadlo, že jeho narození pro mě a mého manžela bude znamenat absolvování té nejtěžší životní zkoušky. Né že by nebyl úžasnej a roztomilej a dokonalej.To on samozřejmě byl a je. Nikdy by mě ale nenapadlo, kolik problémů a patových situací s ním zažijeme. V rodině jsem zažila již dvě malé děti, jedno z nich byla dokonce má sestra, ale ani jedno z nich nebylo takový exemplář, jako to moje vlastní. Nebudu zabíhat do detailů. Prostě a jednoduše. Děti přece pláčou, protože jim něco chybí, něco je trápí. No a náš malej kňoural, plakal, řval snad celý první rok života, pak začal být úžasnej a jakmile mu začaly růst další zuby, tak se celá situace začala opakovat. Nemyslím si, že bychom byli špatnými rodiči, ale zkrátka asi bylo na čase, abychom si touto zkouškou ohněm prošli. Máme přece, co jsme chtěli a to dokonalý malý klon nás dvou.

I přesto vše našemu synovi jednou poděkuju a řeknu mu, že tadle zkouška v našich životech byla sice tou nejnáročnější, ale zároveň nejúžasnější. On je naše vše a za to vše nám stojí. Svůj život bych nevyměnila a své dítě také ne, jen bych si do budoucna přála více klidných nocí a méně křiku, tak snad se zadaří. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 28. března 2017 v 14:56 | Reagovat

Tak přeji méně toho křiku, snad už bude jen lépe ;)

2 Alexandr Alexandr | E-mail | 28. března 2017 v 15:32 | Reagovat

[1]: moc dekuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama