"Jeden chybný krok"

23. ledna 2017 v 20:40
Nevím jak vám, ale mně už se to stale v životě nespočetněkrát. Udělala jsem vždy jeden chybný krok a vše bylo ta tam. A proč vlastně? Chtěl mě ten někdo tam nahoře potrestat? Chtěl, abych udělala onen chybný krok a později se z něj poučila? A proč vlastně někdo dělá jeden chybný krok za druhým a druhý neudělá ani jeden?

Když jde o zanedbatelné maličkosti, hodíme to většinou za hlavu. To že si obarvíme hlavu na příliš světlou blond, místo tmavší blond není až taková katastrofa. Buďto si vlasy přebarvíme, nebo je necháme odrůst. Co ale dělat v případě, že ten jeden jediný chybný krok zajistí, že si pokazíme celý život? Neexistuje na to univerzální odpověď. Dělat chybné kroky je lidské. Nejde je mnohdy vrátit zpět a nezbývá nám, než se z nich poučit. Já sama moc dobře vím, že bych nejraději spoustu svých chybných kroků vrátila. Je jich opravdu mnoho. Ale v tuto chvíli se tu nabízí jedno veliké ALE.

Když bych ty chybné kroky neudělala, žila bych stejný život, jaký žiji teď? Co když by se vše změnilo? Víte připadá mi to totiž jako puzzle. Jakmile jeden dílek přendám, nebudou ty ostatní již pasovat. Když bych se neodhodlala svého tehdy budoucího manžela naťuknout, že bychom se mohli vzít, třeba bychom se nikdy nevzali. A nebo bychom se vzali a zásnuby by proběhly na tajňačku a já bych byla překvapená. Ale třeba by potom to manželství ani nebylo šťastné. Když by můj manžel nestudoval 6 let na inženýra, ale sekl by s tím hned po bakaláři, tak jak chtěl, odstěhoval by se zpátky do svého rodného města, ale nepoznal by mě. Na druhou stranu by nestudoval další 3 roky něco, co mu nakonec jeden učitel zkrátka nedal.

Popravdě je spousta věcí, které by v našich životech šly udělat lépe, když bychom se o nich mohli rozhodovat znovu. Ale já si jen říkám, jestli bychom to opravdu udělali? Protože když tak nad tím přemýšlím, tak já nejspíš ne. Tak jak se to stalo je to nejlepší. I když to tak na první pohled nemusí vypadat. A kadá špatná zkušenost, která tím vznikla se přece počítá. Nevím jak vy, ale já se ze svých chyb vždy parádně poučím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 21:11 | Reagovat

To srovnání s puzzle se mi moc líbí, cítím to stejně.

2 Jana Jana | E-mail | Web | 25. ledna 2017 v 6:39 | Reagovat

Takovéhle myšlenky mi hodně pomáhaly, když jsem nevěděla kudy kam. Teď jsem za všechna rozhodnutí ráda, protože mne dovedla k mému princi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama